Jdi na obsah Jdi na menu
 


Znečištěné ovzduší problém pro 60% občanů ČR

17. 2. 2013

 

Analýza znečištěného ovzduší na Ostravsku

Odborný seminář Zdravotní rizika znečištěného životního prostředí Moravskoslezského kraje, (uskutečnil se v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze 21. listopadu 2012) se věnoval analýzám znečištěného ovzduší na Ostravsku. Poslední zpráva České informační agentury životního prostředí ukazuje, že v roce 2011 žila přibližně polovina obyvatel ČR v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší podle platných limitů. Zvyšuje se rozsah území, na němž byly překročeny přípustné koncentrace emisí prašných částic PM10 (aerosolové částice menší než 10 μm).

11_1.jpg
Zdroj: ČHMÚ
Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší v roce 2011


Riziku expozice suspendovaným částicím PM10 byla v roce 2011 podle odhadu nejvíce vystavena populace v průmyslově zatížených oblastech Ostravsko-Karvinska. V témže roce odborníci zaznamenali meziroční zhoršení rovněž u znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, který patří mezi karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky a jehož nadlimitní koncentrace se vyskytují zejména v sídlech a městských aglomeracích. Cílový imisní limit pro benzo[a]pyren byl celkově překročen na 16,8 % plochy ČR, kde žije cca 60 % obyvatel. Vzhledem k nelepšícímu se stavu u těchto závaž­ných látek, které byly prokázány jako biologicky aktivní a některé z nich i prokazatelně karcinogenní pro člověka, se Komise pro životní prostředí AV ČR spolu s Ústavem experimentální medicíny AV ČR (ÚEM) a dalšími institucemi věnovaly tomuto tématu i z hlediska zdravotních rizik a dopadu polutantů v nejzatíženějším regionu ČR těmito škodlivinami – Moravskoslezském kraji (MSK).
Seminář zahájil ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK prof. Bedřich Moldan referátem o komplexnosti problému MSK a o plánech a faktech navrženého programu Slezsko. Uvedený program byl připraven pro podporu MSK a jako východisko jeho složité situace v širším pojetí. Chtěl též navázat na dřívější program Teplice, jenž řešil neúnosně vysoké znečištění ovzduší v Teplicích koncem osmdesátých let. Zde byly za první signály poškození označovány zvýšený výskyt alergií, imunodeficiencí a onemocnění dýchacích cest u dětí; nepříznivý vliv prostředí na těhotné ženy byl považován za příčinu výskytu vývojových vrozených vad u narozených dětí a velkého počtu dětí s nízkou porodní hmotností. Odborníci současně pozorovali, že průměrná délka lidského života v těchto oblastech nedosahovala celostátního průměru. Zhoršování kvality životního prostředí v severních Čechách v osmdesátých letech se stalo zdrojem politické nespokojenosti obyvatel tohoto regionu a růstu jeho ekologického uvědomění. Podobná situace nastává v současnosti v MSK. Uvádí se, že výsledkem aplikací do zlepšení stavu ovzduší programu Teplice bylo zkvalitnění ovzduší v tomto kraji. Odhaduje se rovněž, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění zevního ovzduší zemřelo v období 1995–2004 o 1950 mužů a 920 žen méně než v období 1982–1994. Současná vláda ani Ministerstvo životního prostředí však program Slezsko nepřijaly.

11_2.jpg
Zdroj: Skorkovský et. al. 2010
Střední délka života mužů ve znečištěné a čistší oblasti Moravskoslezského kraje, v Praze, v pánvi Ústeckého kraje a v ČR


Druhý z řečníků dr. Radim Šrám z ÚEM přednesl příspěvek Znečištění ovzduší na Ostravsku – důsledky pro zdraví populace, v němž přehledně shrnul situaci v Moravskoslezském kraji, předložil nové poznatky o znečištění za polskými hranicemi a upozornil na mnohá rizika znečištěného ovzduší na lidské zdraví. Významné negativní vlivy znečištěného ovzduší na lidské zdraví se projevují při těhotenství, například nitroděložní růstová retardace, která může mít v pozdějším věku důsledky v dětské nemocnosti i úmrtnosti, zpožděném vývoji, cukrovce, hypertenzi či ischemické chorobě srdeční. Další komplikace představuje respirační onemocnění u dětí, kdy krátkodobá expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům zvyšuje výskyt bronchitid u dětí předškolního věku. Badatelé prokázali vliv znečištěného ovzduší na kvalitu spermií, ale také na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky či nádo­rových onemocnění u dospělé populace. Dr. Šrám upozornil na nižší střední délku života u mužů v MSK i v dříve velmi zatížených pánevních okresech severočeského regionu v porovnání s průměrem v ČR. Závěrem upozornil, že znečištěné ovzduší je u člověka prokázaným mutagenem, který ovlivňuje pohlavní buňky. Důsledky takové expozice na poškození genetického materiálu musí být při hodnocení rizika uvažovány nejen pro exponované jedince, ale i pro jejich – neexponované – potomky. Novým poznatkem jsou výsledky, které prokazují vliv benzo[a]pyrenu na deregulaci genů u novorozenců (specificky genů ovlivňujících imunitu). Současná nepříz­nivá environmentální zátěž může mít vliv na zdravotní stav populace MSK patrně i v příštích 20 až 30 letech.
Dr. Miroslav Dostál z ÚEM se věnoval faktům o vysoké prevalenci bronchiálního astmatu u dětí v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích. Představil nejen své výsledky na toto téma, ale věnoval se i dalším studiím v této oblasti, především prof. Petra Pohunka o výskytu astmatu a dalších respiračních onemocnění u školních dětí v Ostravě. Sledování alergických onemocnění u dětí, jež realizoval Státní zdravotní ústav v roce 2006, zjistilo v Ostravě vyšší výskyt bronchiálního astmatu než v ostatních městech ČR, konkrétně 30,8 % v obvodu Radvanice a Bartovice. Tuto skutečnost potvrdily i analýzy dr. Dostála, v nichž autor u skupiny dětí ve věku 0–6 let v oblasti Ostrava-východ zjistil 37,1 % dětí s diagnózou bronchiálního astmatu. Ke studii prof. Pohunka, která tento rozdíl neshledala, byl prezentován kritický názor. Všechny tři studie ovšem potvrdily vyšší nemocnost dětí narozených či bydlících zejména v oblasti Ostrava-východ. Za pochybení prof. Pohunka ve výše uvedené studii označil dr. Dostál jeho závěr, že frekvence bronchiálního astmatu u školních dětí v Ostravě (12 %) je jen o málo vyšší, než činí celorepublikový průměr.

11_3.jpg
Zdroj: ČHMÚ
Měsíční koncentrace benzo[a]pyrenu ve dvou ostravských lokalitách v roce 2011 a jejich možná rizika


Dr. Dostál doložil na údajích Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, že v okrese Ostrava bylo v roce 2011 ve věkové skupině 6–14 let pro bronchiální astma dispenzarizováno 1608,2 dítěte na 10 000 obyvatel tohoto věku, což je dvakrát více, než je průměr v ČR. Vyzval proto prof. Pohunka, aby svůj mylný závěr přestal šířit, a rovněž upozornil na autorovo pochybení redakci časopisu Alergie, kde byla jeho studie publikována.
Přednášku na téma polycyklických aromatických uhlovodíků vázaných na různě veliké části atmosférického aerosolu přednesl dr. Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty UK. Představil detailní měření jedinečnými přístroji v ČR a své výsledky ze studie v Ostravě v roce 2012. Z měření vyplynulo, že oblast Radvanic a Bartovic není primárně zatížena lokálními topeništi ani mobilními zdroji. Nízká variabilita velikostních distribucí podílů jednotlivých karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků svědčila o dominanci jednoho velkého bodového zdroje v blízkosti odběrové lokality, pravděpodobně tedy zdroje průmyslového. Studie bude v odhalování zdrojů znečištění ovzduší pokračovat a jistě nás autor s výsledky analýz seznámí již v blízké budoucnosti.
Dr. Ivan Gabal ze společnosti Gabal Analysis Consulting představil evropský projekt CITI-SENSE, který ve značné mezinárodní konkurenci získal podporu 7. rámcového programu EU. Projekt se realizuje v devíti evropských městech a účastní se jej 13 zemí a 30 organizací. Kromě ovzduší se zaměřuje i na podrobné studium a porovnání vývoje vztahu veřejnosti a veřejné správy v otázkách znečištění ovzduší a spolupráce s občany na zvýšení jejich účasti a vlivu na řešení environmentálních problémů. Odborníci budou uvedený aspekt sledovat a porovnávat v celé Evropě se stejnou pozorností jako samotné znečištění a jeho dopady. Testovat bude novou technologii měření znečištění ovzduší pomocí senzorů přímo ve městě a aktivní zapojení občanů do této problematiky. Celkově by měl zlepšit povědomí občanů o znečištění ovzduší, jeho jednotlivých faktorech a ve spolupráci s občanskými sdruženími i o možných řešeních tohoto problému. Dr. Gabal se také věnoval východiskům ze sociálního a strukturálního problému Ostravy, které chybí plán rozvoje, transformace a restrukturalizace. Upozornil i na fakt, že dlouhodobé neřešení problému znečištění životního prostředí vede k migraci z regionu hlavně u mladší a kvalifikované populace.

11_4.jpg
Zdroj: ČHMÚ
Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší na vybraných stanicích v ČR v letech 2002–2011

Na téma Ostravské ovzduší – mýty a realita přednášel Ing. Jan Topinka z ÚEM. Poukázal na několik mýtů, jež se v souvislosti s příčinami znečištění ovzduší v ostravském regionu šíří a které záměrně odvádějí pozornost od nejvýznamnějšího zdroje znečištění – těžkého průmyslu. Dále upozornil na problémy, které se v Ostravě aktuálně zamlžují či bagatelizují, viz například podrážděná a neadekvátní reakce primátora Ostravy na dokument britské televize ITV The Factory, jenž ostravské ovzduší objektivně popsal. Namísto otevřeného přiznání, že zde máme s kvalitou ovzduší problém a že je třeba dát přednost zaměst­nanosti v regionu, pořádají se akce typu Jak správně topit, které snad mohou mít význam v jiných regionech ČR s převahou lokálních topenišť, nikoli však na Ostravsku.
Při řešení výzkumných projektů zaměřených na stav ovzduší na Ostravsku mají některé orgány státní správy (například hygienické služby či Magistrát města Ostravy) obavy, že by se mohlo ukázat, že v minulosti situaci dostatečně neřešily. Rozsáhlé mediální kampaně s použitím renomovaných PR agentur včetně vyvěšování billboardů o dosažených úspěších při snižování průmyslových emisí nemohou nahradit hlubší analýzu, jak navrhovaná a prováděná opatření situaci zlepší. Současný stav poznání působení jemných a zejména ultrajemných aerosolových částic zřetelně poukazuje na nedostatečnost legislativy založené na hmotnostních limitech PM10 a PM2,5 (aerosolové částice ≤ 10, resp. 2,5 μm), o čemž mezinárodní odborné kruhy dlouhodobě diskutují. Na příkladu výsledků svých i dalších studií ukázal Ing. Topinka, že nižší hmotnost prachových částic ještě neznamená jejich nižší toxicitu, kdy klíčové je velikostní a chemické složení aerosolu. Upozornil také na obsah toxických látek v různých množstvích odebraného aerosolu, které se v Ostravě liší v závislosti na lokalitě. V závěru upozornil na mnoho skrytých politicko-ekonomických zájmů, které brání otevřenému pojmenování problému; zásadní řešení je tudíž zatím v nedohlednu.
Na semináři diskutovali odborníci pře­devším s představiteli firmy ArcelorMittal ­Ostrava, a. s., a zástupci zdravotních ústavů. Informace o semináři na http://avcr.cz.

VLASTA ŠVECOVÁ a RADIM ŠRÁM,
Komise pro životní prostředí AV ČR

 

13.2.2013