Evropská komise chce, aby Ústecký a Karlovarský kraj vrátily do svého Regionálního operačního programu Severozápad 2,6 miliardy korun jako plošnou korekci za pochybení při rozdělování evropských dotací. ("Pochybení" je český ekvivalent prošustrování, rozkradení, podvodné rozdělení a vyvedení peněz prostřednictvím spřátelených kmotrů. "Kmotr" je český ekvivalent zloděje, který nemá ani dost odvahy na to, aby si natáhl punčochu přes hlavu a vykradl banku, tak se skamarádí s politiky a ukradne peníze, které byly součástí veřejných rozpočtů, pocházejí z daní českých či jiné země EU a byly určeny na rozvoj země či regionu. "Politik" je v českém pojetí čím dál častěji buď člověk, který není schopen se uživit normální prací, v horším ten, který vstupuje do politiky právě kvůli tomu, aby si něco přikradl, protože není schopen vydělat sobě tolik, kolik je schopen nám ukrást.)

Krajští politici hned přišli s báječným nápadem, že by alespoň půlku té korekce zaplatil stát (a asi jim nepřipadá legrační, že Evropská komise patrně neví, že slovo korekce znamená v češtině opravu i vězeňskou celu). Ústecký hejtman Bubeníček řekl, že je nesmysl, aby kraj něco platil, protože "Musíme myslet na lidi v kraji. My zaplatíme a nebudou jezdit vlaky, autobusy, zavřeme ústavy sociální péče. Takovou sumu zkrátka nejsme schopni dát." Vedoucí hejtmanů Michal Hašek se o to placení pohádal s premiérem Nečasem a sám musel vědět, že říká hlouposti, když tvrdil, že regionální operační programy nejsou výmyslem krajů, ale byly schváleny vládou, jsou dozorovány (tuším, přeslechla jsem cestou v autě) ministerstvem financí a  auditovány ještě někým, už nevím, kým, ale rozhodně na hony vzdáleným sociální demokracii. Autem se právě rozvoněla jablka, lilek, cibule, banány a zázvor, takže jsem byla vůči Michalu Haškovi smířlivější, ale i tak jsem si říkala, že říká úplné blbosti, které mají stejnou logiku jako kdybych někoho zastřelila, ale sedět by za to šel ředitel zbrojovky, která tu pistoli vyrobila (tedy - kdybych nějakou měla). A pak jsem přijela domů a u zpráv mě rozesmál Miroslav Kalousek, který vypadal, že mi četl myšlenky, protože řekl, že to se radši nechá zastřelit,  než by rozkradení evropských peněz v ústeckém a karlovarském kraji měli platit daňoví poplatníci z ostatních krajů.

Těžko teď říci, jak to celé dopadne, ale určitě se kvůli tomu bude v neděli hodně křičet a skákat do řeči u Václava Moravce a téměř stoprocentně z toho jako největší škůdník vyjde Miroslav Kalousek, protože je snadné se strefovat do nejnenáviděnějšího člena vlády, který notabene sedí na státní kase a s ironickým úsměvem u toho klátí nohama a pro Michala Haška a dva dotčené hejtmany bude příliš lákavé říkat stařečkům v jejich krajích, že příště půjdou do nemocnice pěšky a jejich vnuci nebudou mít kam chodit do školy, protože Kalousek je škrťa.

 

Michal Hašek tyhle hlouposti říkat musí. Platby byly pozastaveny loni, čili dá se předpokládat, že nevznikly za vlády dnešního komunistického hejtmana Bubeníčka, ale jeho předchůdkyně Jany Vaňhové (dnes ČSSD, v osmdesátých letech KSČ) a také sociálnědemokratického hejtmana Josefa Novotného, který je hejtmanem už od roku 2008. Ostatně Ústecký kraj je u nás dávno brán jako synonymum korupce. Neveseké historky o vládnutí hejtmanky Vaňhové a jejího přítele Romana Housky doletěly i do Prahy stejně jako ty o kamarádech tam kandidujícího Jiřího Paroubka. Hlavní hejtman Hašek se bude mít co otáčet, aby lidem vysvětlil, že za to všechno může Kalousek – a je úplně jedno, že pochybnosti kolem dotací se v Ústeckém kraji objevují jak kolem politiků ČSSD, tak ODS, největší kmotři ODS Novák a Oulický působí také v tomto kraji a hejtman ODS Jiří Šulc, který vládl kraji v letech 2000 – 2008, také vzbuzoval mnoho otazníků a navíc byl až do června loňského roku předsedou ROP Severozápad.

 

Ten problém není nijak malý, ale skrývá v sobě jednu velkou šanci - totiž to, že si lidé uvědomí, že veřejné peníze jsou naše peníze a že korupce není jen taková legrace těch nahoře, ale že dnes a denně tvrdě dopadá na nás všechny. Svůj domácí rozpočet má každý normální člověk pečlivě sledovaný. Ví, že musí hospodařit v podstatě opačně, než hospodaří stát - dlouhodobě musí mít rozpočet buď vyrovnaný a ještě lépe v mírném přebytku, musí myslet na rezervu na horší časy a když si bude nezřízeně půjčovat a ještě snad na různé trachtace a ne jen na investice, tak na to prostě dojede (a kdo to neví, ten na to dojede o to dřív). U obecních, městských, krajských či dokonce státního rozpočtu se ale to racionální uvažování dost vytrácí. Mnoho lidí dává i normálně, ale o to více ve volbách, jasně najevo, že si myslí, že veřejné peníze spadly z hrušky a mají dojem, že tak budou padat pořád a když ne, spadnou odněkud jinud. Třeba z EU. Navíc je považují za nevyčerpatelné, nejsou schopni dohlédnout, že státní peníze se jen zdají nekonečné, protože stát hospodaří ročně s více než tisícem miliard, zatímco běžná rodina hospodaří ročně s dvanáctinásobkem několika desítek tisíc. (A rozhodně se nedá očekávat, že někoho rozhodí sto milionů prošustrovaných v eráru víc, než když jemu samotnému ukradne poberta v tramvaji šrajtofli s tisícovkou. Je to smutné, i když logické, nicméně měli bychom si uvědomovat, že ročně se u nás prokorumpuje 50 až 100 mld. I kdyby to bylo jen těch 50, znamená to, že jednomu každému z nás je z vlastní kapsy ukradeno pět tisíc a to do toho počítám i kojence, kteří většinou žádné kapsy nemají.)

U krajských peněz to není o moc jiné, i když ty by nám měly být bližší, než peníze celostátní, protože spravená či vytlučená silnice se nás týká víc, než nákup gripenů. Laxnost k těmto rozpočtům je jistě dána i tím, že pro politiky je příliš zajímavé udělat z krajských voleb referendum o vládě a mnoho lidí má znovu pocit, že to se týká “těch nahoře” - ta příležitost je o to lákavější, že krajské volby se konají v mezidobí parlamentních voleb a i proto v nich zatím koaliční strany vždycky zcela vyhořely, ať byl u moci kdokoliv.

Problém ROP Severozápad není nijak malý a tak jako tak tvrdě dopadne na občany obou krajů - a pokud někdo nezastřelí Miroslava Kalouska, tak naštěstí jen na ně. Snad to pro ně i pro nás všechny bude dobrá šance k uvědomění si toho, že politika je zvláštní disciplína, kdy je potřebí se mít obzvláště na pozoru. V politice platí více než jinde, že slibem neurazíš a je jedno, že už v době toho slibování lže politik o to více, oč víc se snaží vlichotit. Že v ní výrazně více než jinde platí, že politik si užije, ale za vozem pak jde volič.

Ono je hezké naletět na odpuštění poplatku u doktora či jízdné pro studenty zdarma, ale daleko výhodnější je při volbách zapojit racionální uvažování a před populistickými sliby dát přednost nabídce dobrého hospodaření. Veřejné peníze jsou proti těm našim rodinným zvláštní. Patří nám, ale hospodaří s nimi někdo jiný. A ruku na srdce - dali byste někomu z politiků svoji platební kartu a prozradili mu PIN? Tak vidíte...