Jdi na obsah Jdi na menu
 


Máme po volbách

20. 10. 2012

Nechtěl jsem komentovat volby až do chvíle co mi zazvonil telefon. Volal jeden známý a říká : „prosím tě jak je to možné, že jsem přišel před čtrnáctou hodinou před volební místnost a už měli zavřeno“. Nebyl opilý a jen se ujišťoval, proč mu nebylo dovoleno mít vliv na dění ve státě. Vysvětlil jsem mu, že se v Čelákovicích nevolilo do senátu a pro něj to skončilo. Mne však po jeho telefonátu napadlo mnoho otázek, především koho on vlastně šel volit? Zde jsme u základního problému dnešní doby. Lidé nejsou spokojeni s řízením státu, nadávají na zloděje v parlamentu, kmotry řídící politiku a vůbec si neuvědomují, že je to právě jejich přístup k věcem veřejným co umožňuje destrukci společnosti. Volit do senátu šlo jen asi 18% voličů a výsledkem je ústavní většina levice což považuji za velmi nedobré. Přesto mě výsledek voleb přinesl několik potěšení, se kterými se chci podělit. Největší radost mě udělalo  volební vítězství Libora Michálka, který byl vyhozen z práce za to, že oznámil pokus o korupci. Je vidět, že lidé v jeho volebním obvodě si dobře uvědomují jak moc je pro uzdravení společnosti potřeba lidí odvážných, jako Michálek. Druhé potěšení mě připravilo vítězství Jiřího Čunka dlouho zatracovaného vymyšlenými příběhy o sekretářce a korupčních praktikách uplatňovaných ve Vsetíně. Málo kdo však četl, že město Vsetín patří již delší čas mezi města ČR s nejkvalitnější veřejnou správou a to právě díky jeho bývalému starostovi. Lidé ve Vsetíně a okolí Čunka dobře znají a nedají na něj dopustit byť by se o něm psaly kde jaké nesmysly. Poznal jsem sílu pomluv na vlastní kůži. Již o mě napsali, že jsem vydíral kolegy zastupitele a dokonce na mě podali kolegové trestní oznámení. Nikdo, ale neuvedl, jak to celé dopadlo. Ona se pravda ukáže, i když jí to někdy déle trvá. Do třetice potěšení mě udělalo vítězství Tomio Okamury, který současně oznámil presidentskou kandidaturu. Je to zajímavý případ neboť v panu Okamurovi máme vzor, jak jednotlivec je schopný porazit zkušené politiky podporované volebními štáby svých stran. Podle mého názoru takový člověk by měl být nejvhodnějším kandidátem pro pražský hrad. Není závislý na partajních sekretariátech a nepodílel se na děsivé politice odpovědné za rozklad společnosti.Budu jeho kandidaturu podporovat bez ohledu zda má šanci a nebo nemá.

Volby tedy přinesly zklamání i potěšení. Možná i nové naděje, že si lidé uvědomí, co svou neodpovědností způsobili. Snad příště přijde lidí víc. Ono to vše začíná na té naší komunální úrovni u mého známého, co jde k volbám a vlastně neví, koho bude volit. Jsem zvědavý na reakci čelákovických občanů na obrazový záznam z jednání zastupitelstva, který poprvé vidělo několik stovek občanů. Nikdy na zastupitelstvo v posledních 15ti letech nepřišlo víc než třicet až čtyřicet občanů a tak se jen málo vědělo co se vlastně na radnici děje.Mínění veřejnosti bylo ovlivňováno často nepravdivými zprávami ve Zpravodaji a umělými fámami. Díky obrazovému záznamu lidé mají možnost hodnotit a vytvořit si vlastní názor. Přijdou podpořit své zastupitele na jednání 31.října? Bude se jednat o zvolení nového vedení města a to by mělo proběhnout  za zájmu veřejnosti. Zde je základ pro změnu i pro příští volby ve státě.Není možné správě volit vedení státu a ani vedení města pokud se o dění nezajímám. Všechny zlodějny a odstrašující příběhy letadel Casa, Pandurů, Open card, Buštěhradského zámku, předražených dálnic mají své pachatele a jejich pomocníky. Pomocníky vidím v těch, co nešli k volbám a je jim vlastně jedno, že se krade a nejsou peníze na vzdělání, sociální podpory a jiné potřebné věci. Pojďme to změnit a konečně se zajímejme o dění kolem nás.V Čelákovicích jsou vytvořeny podmínky pro informovanost a není se tedy na co vymlouvat. Jsem optimista a proto věřím ve změnu, věřím ve Vás co čtete tyto řádky.